pondělí 27. ledna 2014

Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid

Kniha vypraví příběh šesti německých vojáků, kteří se dobrovolně přihlásili do bojů první světové války. Příběh je popisován z pohledu jednoho z nich, Paula Bäumera, který nám přibližuje události na Západní frontě - od plynového útoku, přes nemoci a utrpení vojáků, až po svou vlastní smrt....










Příběh začíná za německými liniemi na západní frontě v průběhu léta roku 1916. Paul, Tjaden, Muller, Albert a několik dalších spolužáků se dobrovolně přihlásilo do bojů první světové války na popud jejich třídního učitele, který do nich na škole vštěpoval vlastenectví a odvahu k boji. 
Na frontě potkají Stanislava Katczinskyho, veterána s přezdívkou Kat, který se, co se války týče, stane Paulovým "učitelem". Kniha je rozdělena spíše do takových "epizod" a ukazuje nám hrůzu války snad všemi způsoby.

Na samém začátku příběhu jde Paul, spolu se svými kamarády navštívit zraněného přítele Kemmericha, který leží v nemocnici. Ten umírá přímo před jejich očima. Doktoři ho ihned odnesou z lůžka, aby uvolnili místo dalším raněným a Muller mrtvému bez váhání vezme jeho boty, aby se mu pohodlněji chodilo... Z vojáků mizí soucit, radost ze života, vše, co znají je jen válka. 

Mezi boji  neustále bombardování, nedostatek jídla, nejistota, vše popisováno v největším detailu... 

Nový rekruti přijíždí na frontu. Z nedostatku zkušeností jsou na bojišti vystrašení. Když je celý oddíl uvěznění po celou noc v bunkru, vojáci trpějí hladem, jsou pod neustálým bombardováním, mladí vojáci nezvládají situaci... mají sebevražedné sklony... zanedlouho začíná boj... Paul si v jeho průběhu uvědomuje, že se z něj pomalu stává zvíře, schopné pouze zabíjet. 

Paul dostane dvoutýdenní volno, vrací se domů, ke své matce. Město se za celou dobu nezměnilo. I tak ale cítí, že už sem dál nepatří. Není schopen žít normálním životem. Jeho otec se ho vyptává na zážitky z války, jako by to byla jen nějaká hra. Jeho bývalý učitel ho poučuje o strategii a válce, jako by v ní sám bojoval. Jedinou osobou, na které mu ještě záleží, je jeho umírající matka, která později zemře na rakovinu. Pavel se vrací na frontu, litující toho, že se domů vůbec vracel. 

Po epizodě s ruskými zajatci ve speciálním tréninkovém kempu je poslán zpět na frontu, kde se opět setká se svými kamarády. Vojsko se připravuje na vstup do Ruska. Při jedné z bitev, Paul pomalu, skoro až s lítostí zabíjí jednoho z francouzských vojáků. V jeho peněžence nalezne fotku jeho rodiny. Slibuje si, že jim napíše.


Skupina je vyslána bránit blízkou vesnici na kterou je očekáván bombový útok a tak dostanou za úkol evakuovat ruské rodiny, při cestě začnou být bombardováni a mnoho z nich je zraněno. 

Jsou odvezeni do katolické nemocnice. V noci jsou vojáci probuzeni modlitbami, jeden z nich v záchvatu vzteku hodí skleněnou lahví. Vojáci chtějí spát, ne poslouchat modlitby. Beznadějné případy jsou posílány do umrtčí místnosti. Paulův kamarád Albert není výjimkou... 

Zanedlouho umírá i Muller po zásahu do hlavu a tak z bývalé party zbývají už jen Paul s Katzinskym. Ten je však v bitvě postřelen, Paul ho odtáhne z bojiště, jenom proto, aby zjistil, že Kat je už mrtvý... Paul ztrácí veškerý smysl života. 

Na konci knihy umírá i sám Paul...
"Padl v září 1918, jednoho dne, kdy po celé frontě bylo tak pokojně a tiše, že se zpráva z bojiště omezila na jedinou větu: na západní frontě klid"



0 komentářů:

Okomentovat