pondělí 10. června 2013

J.R.R Tolkien - Hobit

"In a hole in the ground there lived a hobbit..." aneb jak z nevinné věty vznikl klenot fantasy žánru literatury.










John Ronald Reuel Tolkien (*3. ledna 1892 - †2. září 1973)

Narodil se 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu. Jeho rané dětství poznamenala nejprve smrt otce v roce 1896 a o několik let později, v roce 1904, také smrt matky, která byla pro tehdy dvanáctiletého Tolkiena velkou ránou. Matka byla pro Tolkiena vždy vzorem a od raného dětství jej svědomitě vedla k víře v Boha, která se stala neodmyslitelnou součástí celého jeho života. Jeho jediným sourozencem byl jeho bratr Hilary. Po smrti matky byli oba vychováni knězem Francisem Xavierem Morganem v birminghamské Oratoři. V té době už Ronald ukazoval svůj mimořádný jazykový talent. Ovládal latinu a řečtinu, ale byl více než kompetentní v řadě jiných jazyků, jak moderních, tak i starých.

Ve svých 16 letech (rok 1908) se zamiloval do devatenáctileté dívky Edith Brattové se kterou se 22. března 1916 oženil.

V roce 1911 začal studovat na Oxfordské univerzitě, kde v roce 1913 absolvoval zkoušky Honour Moderations. Na rozdíl od mnoha svých společníků nespěchal se zapojením se do vypuknuté války. V červnu roku 1915 tak konečně dosáhl akademického titulu první třídy a jak už bylo zmíněno v roce 1916 se oženil s Edith Brattovou. Nakonec ale válečnému běsnění neunikl. Byl poslán do aktivní služby na západní frontě, právě v době ofenzívy na Sommě, ale po čtyřech měsících byl nakažen zákopovou horečkou  a většinu roku 1917 strávil v nemocnici. Během zotavování začal pracovat na Knize ztracených příběhů a do konce války už se bojů neúčastnil, působil "pouze" jako důstojník v zázemí.

Po válce pracoval Tolkien na Novoanglickém slovníku. V roce 1924 se stal lektorem anglického jazyka na univerzitě v Leedsu. Jeho působení zde však nebylo dlouhé, neboť mu o rok později přijde nabídka postu profesora anglického jazyka v Oxfordu, kterou přijme a působí zde až do roku 1959, kdy odejde do penze. V tomto období napíše svá nejznámější díla - Hobit a Pán prstenů. 

Tolkien nikdy neočekával, že jeho příběhy budou zajímat více než jen úzkou skupinu lídí. Hobita publikoval až na naléhání bývalého studenta. Kniha byla považována za knihu pro děti, ačkoliv Tolkien uvedl, že kniha nebyla původně pro děti určena. Navíc vytvořil více než 100 kreseb, které podporovali příběh. Kniha se stala tak populární, že nakladatel Allen & Unwin, požádal Tolkiena o pokračování. To vedlo k vytvoření jeho nejznámějšího díla, kterým se stal román Pán prstenů. Vyšel ve třech svazcích v průběhu let 1954 a 1955, proto také bývá označován jako trilogie. Tolkien k jeho napsání potřeboval téměř 10 let. Hobit a Pán prstenů jsou zařazeny mezi nejoblíběnější knihy na světě a prodalo se jich několik desítek miliónů kopií.

Ronald poté pracoval na historii Středozemě až do své smrti. Zemřel 2. září 1973 ve věku 81 let. Jeho syn Christopher Tolkien uspořádal některé materiály a publikoval je jako Silmarillion, Historii Středozemě, Nedokončené příběhy. 

   Základní infromace:
  •     Národnost : anglická
  •     Povolání : spisovatel, fililog, básník, univerzitní profesor
  •     Literární žánr : fantasy, hrdinská fantasy, překlady, kritiky
  •     Nejznámější díla : Hobit, Pán Prstenů

   Zařazení autora do literárně historického kontextu :
  •      Světová literatura 2. poloviny 20. století - fantasy literatura
  •      Znaky světové literatury 2. pol. 20. stol.:
    • Reakce na válku 
      • protest proti krutosti války
      • oslava hrdinství a statečnosti
      • vlastenectví, přátelství, strach i zbabělost
      • obrazy extrémních situací
    • Krize mezilidských vztahů
      • neschopnost vzájemně si naslouchat
      • vznik absurdní literatury (Samuel Beckett, Eugéne Ionesco)
    • Návrat k legendám a mýtům
    • Literatura se stává subjektivnější
Hobit aneb cesta tam a zase zpátky
  • Literární druh : Próza
  • Literární žánr : Fantasy pohádkový román
    • Znaky fantasy románu :
      • děj se odehrává v imaginárním světě (v tomto případě Středozem)
      • Inspirace v bájích, mýtech, hrdinském eposu
      • projevy magie
      • souboj dobra proti zlu
      • Hlavní postavy jsou většinou hrdinové, nebo se jimi postupem času stávají
  • Jazykové prostředky :
    • Spisovná čeština, knižní slova (luna), archaismy (meč), přirovnání (zuřivý jako drak), personifikace (mluvící zvířata), rýmy, historismy
    • Tolkienův vlastní elfský jazyk a trpasličí runy
    • vnitřní monolog (Glum, Bilbo)
    • cizí slova (např. perplex - bezradný, zmatený)
    • zvukomalba (Chňap! Lap! Strop sklap!)
    • zdrobněliny (chlapíček)
  • Kompozice : 
    • děj je vyprávěn chronologicky, chvílemi retrospektivně
  • Použité slohové postupy :
    • Vyprávěcí
    • Popisný
    • Charakterizační
Hlavní postavy :
Hobité, jako národ

  • Hobité se vyznačují malým vzrůstem, zhruba polovičním oproti běžnému člověku (proto se jim říká půlčíci). Bývají dobrosrdeční, veselí. Mají zálibu v dobrém jídle a kouření dýmky. Rádi žijí svůj pohodlný život a neradi se zaplétají do jakýchkoliv dobrodružství. Bydlejí v norách, daleko od všeho a většina obyvatel Středozemě ani neví, že existují.
Bilbo Pytlík
  • Do chvíle, než ho navštíví čaroděj Gandlaf, žije typickým hobitím životem, nikam nespěchá a každý den jeho života vypadá stejně. Lenošení, kouření dýmky a plný žaludek, jsou hlavní náplní jeho života.
  • V průběhu výpravy se však projeví jeho statečnost, oddanost a diplomatické schopnosti, ale také štěstí.
  • Většinu svých činů by nedokázal, nebýt prstenu neviditelnosti
Thorin Pavéza
  • Trpaslík, vůdce výpravy. Snaží se získat zpět poklad, který jeho lidu ukradl drak Šmak
  • Během výpravy se ukáže jeho posedlost pokladem, díky které občas ztrácí soudnost a vystavuje družinu do nebezpečí. 
  • Je chamtivý, ale zároveň nenechá nikoho z družiny pozadu, i když by to znamenalo zvýšení jeho zisku. 
  • Ke konci umírá jako hrdina.
Gandalf
  • Mocný čaroděj.
  • Inteligentní, moudrý, sleduje vyšší zájmy.
  • To on přemluví Bilba, aby se vydal spolu s trpaslíky na výpravu.
  • Objevuje se v klíčových momentech příběhu.
Trpaslíci
  • Dvalin, Balin, Kili, Fili, Dori, Nori, Ori, Oin, Gloin, Bifur, Bofur, Bombur - důležitá součást výpravy, ale nedostávají tolik prostoru na to, abych se o nich rozepisoval.
Glum
  • Majitel prstenu, který býval hobitem. Žije na dně hory. Nezná žádnou společnost. 
  • Utká se s Bilbem v hádankách, ale prohraje. Potom se ho snaží zabít, protože ví, že mu "ukradl" prsten.

  Příběh 
Jednoho krásného rána navštíví Bilba čaroděj Gandalf. Hobit ho pozve na čaj. Gandalf ještě při odchodu namaluje na Biblovi dveře kouzelné znamení.

Tentýž den večer někdo zaťuká na dveře. Místo Gandalfa se však začnou objevovat trpaslíci. Gandalf přijde až jako poslední. Thorin, vůdce trpaslíků pak přednese cíl jejich cesty - získat poklad Thorinových předků, který v útrobách Osamělé hory střáží drak Šmak. Bilbo se dozvídá, že má jít s nimi, jako jejich zloděj. Myšlenka se mu nezamlouvá a dojde to až tak daleko, že před trpaslíky omdlí. Když se ráno probudí, zjistí, že po trpaslících není ani stopy. Myslí si, že se mu to všechno zdálo a tak pokračuje ve svých každodenních činnostech. Jenomže se u něj opět zastaví Gandalf, který mu předá dopis od trpaslíků. Ti na něj čekají v nedaleké hospodě. 

Odtud se družina vydává na cestu. Zpočátku cesta ubíhá rychle, dokud se nedostanou k temnému lesu. Zjistí, že jim chybí Gandalf a rozhodnou se najít místo, kde by si mohli odpočinout. Všimnou si světla vycházejícího z nedalekého kopce a rozhodnou se ho prozkoumat. Thorin pošle na průzkum Bilba. Hobit se vydá za světlem a zjistí, že u ohně debatují tři zlobři. Jelikož chce udělat dojem tak se nevrátí, ale pokusí se zlobrovi ukrást měšec z jeho kapsy. Zlobr ho však při tomto pokusu chytne. Protože nevědí, co s Bilbem udělat, začnou se mezi sebou prát. Zvuky boje uslyší trpaslíci a postupně se běží podívat, co se stalo, ale všichni jsou pochytáni, kromě Bilba, který se mezitím stačí schovat. Zlobři se znovu začnou dohadovat tentokrát však, co s trpaslíky. Všechny zachrání až Gandalf, který udrží zlobry v hádce až do rána, což způsobí, že se promění v kámen. 

Po této příhodě zamíří,družina do Roklinky, posledního domáckého domu ve Středozemi. V Roklince jim Elrond pomůže vyluštit hádanku nutnou k nalezení tajných dveří, které vedou do Osamělé hory.

Jejich cesta pak pokračuje přes Mlžné hory. Na cestě je však stihne bouřka a tak musí strávit noc v jedné z jeskyní. Když usnou, tak z hlubin hory začnou vylézat skřeti. Celá družina, kromě Gandalfa, je pochytána. Biblo a trpaslíci jsou vlečeni hluboko do hory. Skřeti je zavedou do velkého podzemního sálu, kde je předhodí Velkému skřetovi. Opět je zachrání Gandalf, který na chvíli oslepí všechny přítomné skřety. Všichni se pak s útěkem vydávají ještě hlouběji do hory, majíce skřety v patách. Dori při útěku nese Bilba na zádech, jeden ze skřetů hobita strhne na zem. Bilbo upadne do bezvědomí...

Probudí se celý pohmožděný sám, uprostřed jeskyně. Neví, co si má počít a tak se vydá nejbližší cestou, ale netuší kam vede. Po cestě najde zvláštní prsten. Najednou se ocitne před jezerem, kde ho z dálky  bedlivě pozoruje stvoření - Glum. Glum se rozhoduje, jestli má Bilba sníst, ale když vídí, že je ozbrojený tak se stáhne. Navrhne Bilbovi soutěž v hádankách pod podmíkou, že když vyhraje, bude ho moci sníst a jestli prohraje, vyvede Bilba ven. Soutěž probíhá vyrovnaně. Pak ale Bilba nenapadá žádná otázka a omylem si sáhne do kapsy. Tam ucití prsten a z ničeho nic řekne: "Co to mám vlastně v kapse?". Glum to pochopí jako další hádanku, ale namítá, že to není fér. Když si Bilbo uvědomí, že to vyslovil nahlas, trvá na otázkce. Glum nakonec nerad souhlasí, jen pod podmínkou, že bude mít tři pokusy. Neuhodne. Hobit ho vyzve, aby ho vyvedl ven. Glum svolí, ale nejdříve si chce něco vyzvednout ze svého ostrůvku. Cestou k ostrůvku si říká, že hobita stejně sní, díky té věci, která ho dělá neviditelným. Bilbo už pomalu vzdává šanci na to, že by ho Glum vyvedl, v tom se však vyřítí a začne Bilba honit. Bilbo běží co mu nohy stačí. Najednou zakopne, ale Glum ho přeběhne. Bilbo je udiven tím, že si ho Glum nevšiml. Pomalu ho tedy sleduje a slyší, jak k sobě Glum mluví. Dozví se, že vlastní prsten neviditelnosti a jelikož si Glum myslí, že Bilbo zamířil k východu, vydá se tam. Bilbo jde samozřejmě za ním. Úspěšně se dostane ven a po chvilce najde i celou družinu. Na cestu se vydají okamžitě, aby byli co nejdál od jeskyní, než bude tma.

Pokračují až do soumraku ale zrovna ve chvíli, kdy se chtějí utábořit, uslyší zavití. V patách jim je celá smečka vrků, zlých vlků, kteří spolupracují se skřety. Trpaslíci, Gandalf a Bilbo musí vylézt na stromy. Vrci se nemohou dostat do korun stromů a tak je družina v bezpečí. Zanedlouho se ovšem objeví skřeti, kteří chtějí stromy pokácet. Zachrání je Gandalfův dávný přítel Pán orlů, který je odnese do svého domova.

Orli je dále přenesou o pořádný kus cesty k cíli jejich výpravy. Jejich další kroky směřují za Meddědem. Mužem, který je schopen proměnit se do medvědí podoby u kterého potřebují nabrat čerstvé zásoby pro průchod Temným hvozdem. Medděd je ale nedůvěřivý a tak mu musí povyprávět jejich příběh. Po ověření pravdivosti historky jim nabídne pomoc. Dodá jim zásoby nutné pro překonání Temného hvozdu a radu, aby nikdy nesešli ze stezky. 

Ve hvozdu však ukvapeně vystřílí všechny své šípy, dojde jim voda, jídlo a když pak v dáli uvidí světélka, nedbají na varování a vydají se za nimi, ale pokaždé, když k nim dorazí, tak světélka zmizí a objeví se o kus dál. Po třetím pokusu se jim ve tmě ztratí Bilbo. Rozhodne se, že počká do rána. Ráno je napaden velkým pavoukem. Zabije ho a svůj meč pojmenuje Žihadlo. Hned poté se vydá hledat trpaslíky. Zjistí, že trpaslíci byli zajati pavouky. Je odhodlaný je vysvobodit. Nasadí si prsten a začne pavouky provokovat. Pavouci se vydají za ním a Bilbo je tahá dál a dál do lesa. Jakmile jsou dostatečně daleko vrátí se zpátky a osvobodí trpaslíky. Nakonec společně utečou. Po této události začínají trpaslíci Bilba respektovat. Děkují mu, že jim zachránil život, ale záhy zjistí, že nemají Thorina. 

Ten byl zajat dříve, než ostatní trpaslíci a to králem lesních elfů, který ho uvěznil. Král chce zajmout i zbytek družiny a to se mu také povede. Tedy až na Bilba, který si nasadí prsten. Všichni trpaslíci jsou zavřeni do vězení. Hobit zatím hledá způsob, jak je zachránit. Nakonec přijde s geniálním nápadem. Osvobodí trpaslíky z jejich cel, každý z nich si poté vleze do sudu, které  jsou poslány do Jezerního města. 

Jezerní město leží u Osamělé hory a podle legendy je Thorin ten, kdo má vyhnat draka. Ve městě jim je tedy poskytnuto veškeré vybavení, které potřebují na cestu k hoře. 

Po několika dnech ve městě se vydají na poslední část jejich cesty, tedy k Osamělé hoře. Ve skále najdou tajné dveře a otevřou je. Na dně hory leží drak Šmak spolu se svým pokladem, protože má Bilbo prsten, ukradne mu z jeho sbírky zlatý pohár a při tom si všimne, že má drak ve svém pancíři je jednu nepatrnou slabinu, malý otvor, přibližně velikosti hrotu šípu. Šmak záhy zjistí, že mu pohár chyb í a vzteky vyletí z hory, zničí tajné dveře a uvězní družinu uvnitř. Napadne Jezerní město, ale při útoku je zabit místním lukostřelcem, který si říká Bard. 

Mezitím si Bilbo s trpaslíky snaží dostat ven z hory. Vydají se k hlavním dveřím. Při cestě si udělají zastávku u drakova pokladu a vyzbrojí se meči a zbrojí té nejvyšší kvality. Bilbo najde slavný drahokam tzv. Srdce hory nazvaný Arcikam o který má největší zájem Thorin. Ten se ho snaží najít, aniž by tušil, že ho má hobit. 

Přeživší lidé z města jsou zdrceni ztrátou svých domovů a navíc jich mnoho zahyne z nedostatku
 jídla a nemocí. Vinu hází na trpaslíky. Navíc se roznese, že drak byl zabit a poklad je volný. I král lesních elfů pošle k hoře své elfy. Nejdříve je však požádán Bardem, aby městu poskytl nějakou pomoc. Král jim pošle jídlo a zásoby. Lidé, spolu s elfy vytvoří alianci a vyrazí k hoře. Netuší, že trpaslíci jsou stále naživu. 

K družině se donesou zprávy, že k hoře táhne vojsko elfů a lidí a tak se začnou opevňovat uvnitř hory. Thorin navíc pomocí havrana pošle zprávu svému bratranci Dainovi, aby mu přišel na pomoc.  

Bard a Král elfů jsou nejdříve překvapení, že jsou trpaslíci stále naživu. Pak s nimi ale začnou jednat. Chtějí podíl z pokladu. Thorin to nechce ani slyšet a pošle je pryč. Bard a král nechtějí útočit, ale nechat je vyhladovět. Bilbo má však na věc jiný názor a rozhodne se se vším skoncovat. V noci se vydá do tábora elflů a lidí a rozhodne se vyjednávat. Bardovi předá Arcikam, aby ho "použil" proti Thorinovi. 

Druhý den ráno dorazí Bard spolu s králem před opevnění trpaslíků. Thorinovi nabídnou Arcikam za část pokladu. Thorin začne zuřit a když zjistí, že jim ho dal Bilbo, vyhrožuje mu smrtí, dokud se neukáže Gandalf, který sníží Thorinovu zlobu natolik, aby Bilba jen vykázal. Thorin pak nabídne lidem a elfům 1/14 z pokladu, kterou měl dostat Bilbo. Ti nabídku přijmou. Poklad chtějí mít nachystaný na druhý den ráno.

Ráno se však objeví Dain. Snaží se přispěchat Thorinovi na pomoc. Elfové s lidmi je nepustí dál. Schyluje se k bitvě... která nakonec vypukne, ale s někým úplně jiným. Před horou se objeví skřeti. Trpaslíci, lidé i elfové se sjednotí a začíná bitva pěti armád. Skřeti začnou útočit ve velkých počtech. Spojencům se nejprve daří je odrážet, dokud skřeti neobsadí z druhé strany vršek hory. Elfové, lidé a trpaslíci se dostanou do úzkých, nestačí se bránit na obou stranách. V tu chvíli se do bitvy vloží Thorin s družinou, kteří byli uvnitř hory. Na chvíli zvrátí průběh bitvy , ale ne na dlouho. Úplnou výhru zařídí až orli spolu s Meddědem.

Bitva vyhrána, ale Thorin, Fili a Kili zahynou. Na smrtelné "posteli" se Thorin udobří s Bilbem a poklad se rozdělí mezi všechny účastníky bitvy rovným dílem. Bilbo se se svým podílem vrací domů...

Hobit ve filmu :
Dílo bylo také několikrát zfilmováno, mezi nejznámější adaptaci patří film Petera Jacksona, který rozdělil děj Hobita na tři samostatné filmy. 

  1. Hobit : Neočekávaná cesta
  2. Hobit : Šmakova dračí poušť
  3. Hobit : Tam a zase zpátky
















1 komentářů:

Unknown řekl(a)...

děkuju dost mi to pomohlo :)

Okomentovat